sobota 14. března 2020

Prověrka našeho charakteru?

Krásnou slunečnou sobotu,

události posledních několika týdnů nám nabírají na obrátkách. Atmosféra u nás i ve světě houstne. Nejistota se vkrádá do života nejspíš i těm, kteří se stále snaží si nic moc nepřipouštět. A i když nesmíme propadat panice, tak ani nemůžeme úplně zavírat oči. Já jsem vždycky ráda pozorovala, co se ve světě děje. Akce a reakce. Jak se k tomu postavíme? Jak se jako lidstvo zachováme? Jenže v posledních pár dnech nepřestávám vycházet z údivu, což mě přivedlo i k dnešnímu článku.
Pro pokračování v článku klikni na "Další informace" ↓


V životě se nám nic neděje jen tak. Můžete tomu věřit, a nebo nemusíte. To je na vás. Ostatně jako všechno. Já jsem ten člověk, který věří, že nic není náhoda. A proto, když lidstvo potká nějaká taková metlička v podobě různých nemocí, nutí mě to přemýšlet, proč se nám to vlastně stalo. Možná je to tím, že si s námi planeta už neumí poradit? Jak my k ní, tak ona k nám? Kdo ví? 

Já osobně v tom vidím spíš takovou prověrku lidstva. Je to takový zdvižený ukazováček. Test našeho charakteru. A obávám se, že v tomhle testu dost selháváme.

Netuším, jak to funguje ve světě, ale u nás nepřestávám vycházet z údivu. Mohla bych tu řešit naše "hamounství" - hamty hamty, ať mám víc než tamty. Tuny mouky, dvacet balení dezinfekce, a ti, co přijdou do obchodu za námi, si klidně můžou chc**nout. Mohla bych tu řešit i neskutečné sobectví, nezodpovědnost a absolutní netoleranci a minimální empatii k druhým. Tady narážím hlavně na ty, kteří zapírají svoje cesty do rizikových destinací, aby náhodou nemuseli do karantény. Nebo ty, kteří raději odjedou z dovolené dřív, aby hlavně do té nařízené karantény nemuseli. No, každý svého štěstí strůjce...

Co mi ale hlava nebere, a co se také řeší v posledních dnech, je uzavření všeho, kromě obchodů s potravinami, lékáren a dalších pár výjimek. Pro mnoho lidí je to neskutečná hrůza. A já tu jen vrtím hlavou. Moc jsme si zvykli na absolutní volnost, na to, že můžeme vždycky všechno. Jsme tak rozmlsaní, že nejsme na měsíc schopni zvládnout to, že pro naše zdraví obětujeme naše pohodlí, koníčky a peníze? Samozřejmě, po ekonomické stránce bude dopad obrovský. Nicméně dokážete obětovat svoje zdraví a svůj život výměnou za to, že si zajdete do posilovny, nebo si skočíte do obchoďáku nakoupit pár hader?

Někdy jen stojím a nechápu, kde jsou naše priority. Hned si hledáme skulinku. Zavřou se restaurace, tak hnedka všechny restaurace budou mít výdejní okénko. Stojí nám to ale za to? Stojí nám peníze za naše zdraví? Já myslím, že ne. Protože pokud se na chvíli nezastavíme a nezamyslíme se nad tím, co si máme díky této situaci uvědomit, tak už nebude nikdo, kdo by tu restauraci otevřel, nebo nikdo, kdo by si v ní poseděl.

Proč si tedy chvíli neodpočinout od všeho? Vyrazit si do přírody, pobavit se s rodinou, být šťastní za to, že jsme zdraví a že máme možnost žít. Prokázat trochu vděčnosti. Zasmát se. Zazpívat si.

Protože já jsem šťastná, že tohle všechno můžu. Že můžu žít ♥


Přeji vám všem zdraví.
Buďte k sobě ohleduplní.
Děkuji.

3 komentáře:

  1. Lidi jsou sobečtí a neohleduplní. Čest výjimkám. Taky si myslím, že se tohle neděje jen tak. Obdivuji všechny, co jsou denně vystavení riziku nákazy. Jako prodavačky, šoféři autobusu apod. A to bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Aspoň teda ještě minulý týden u nás prodavačky neměly vůbec nic.
    Povídání nejen o kosmetice

    OdpovědětSmazat
  2. Já si myslím, že se to děje z jistého důvodu a to, že je nás na planetě strašně moc a proto se to děje. A ty nákupy lidí v obchodech nechápu co blbnou, vždyť obchody se nezavírají a lidí šílí jak kdyby byla nějaká apokalypsa.
    Vítejte u Mišky

    OdpovědětSmazat
  3. Prvada, za poslední dny se yrojila strašná spousta negativních lidí, komentářů, sobeckých lidí. V jistém smyslu je ale částečně chápu. Je to konec světa na který jsme zvyklí. Najednou je všechno jinak a nikdo netuší, kdy to skončí. Prozatím je dobré myslet na zdraví a zákazy dodržovat. Musíme ze začátku zkusit udělat maximum aby to zastavilo. Pravda ale je, že to nebude záležitost týdne, ani měsíce. Už se hovoří o půlroční nebo roční karanténě a v tom případě si ais přednostně rezervuji místo v blázinci nebo na pustém ostrově :D

    OdpovědětSmazat