úterý 11. února 2020

Dělejte to, co vás baví

Krásné úterý,

máme za sebou dva dost větrné dny. Nebylo to nic příjemného, a pokud zvládneme i zítřek, tak to máme celé snad za sebou :-)
Během toho ranního fičáku jsem se v práci tak nějak opět zamýšlela, jestli bych sem konečně neměla napsat nějaký nový článek, protože už delší dobu pořád přemýšlím, co bych vlastně měla psát. A během toho přemýšlení mě něco napadlo....


Uvědomila jsem si, že mě to docela trápí, že se tolik neozývám, protože jsem se k blogu vrátila po docela dlouhé době rozmýšlení, zda na to budu vůbec mít čas. Svůj první blog jsem si totiž založila ve 13. letech a moje další blogy jsem psala při studiu - prvně na střední, a pak i na vysoké. Člověk si pořád myslel, jak je zaneprázdněný, ale když to srovnám s životem pracujícího člověka, který už má i vlastní domácnost, je to přeci jen jiné.

Najednou člověk začne přemýšlet, čemu svůj volný čas věnuje, protože už ho přeci jen není tolik. Ráno vstáváte v 6 hodin, jedete do práce, a než se člověk dostane znovu domů, je třeba už půl páté či více. Nedejbože, když musíte jet ještě na nákup, nebo něco zařídit. Upřímně toho volného času už tolik není. 

Každopádně posledních několik dní jsem si pořád říkala, že sem něco napíšu, ale upřímně jsem na to neměla ani náladu, ani myšlenky. Nenapadalo mě prostě nic. A když jsem nad tím dnes ráno přemýšlela, tak jsem se musela sama nad sebou usmát.

Proč bych si přeci měla vyčítat, že nemám myšlenky na žádné články? Proč bych měla být smutná z toho, že na něco nemám náladu? Nemusím z toho přeci dělat žádnou povinnost, protože to má být koníček a ne něco, co musím poctivě dělat. A tak se dostávám k jádru věci.

Dělejte, co vás baví, a co vás naplňuje. I když něco děláte rádi, a najednou na to nemáte náladu, tak se na to prostě vyprdněte. Ono to za chvíli přejde, a zase se k tomu vrátíte s radostí. A když už vás to prostě nebaví a nenaplňuje, tak se k tomu nevracejte. Neměli bychom život trávit jen povinnostmi. Udělejte si to v životě tak, abyste svůj čas trávili záležitostmi, které vám přináší radost, naplňují vás, a které vám vykouzlí úsměv na rtech. Protože o tom to celé je :-)

Tak krásný den vám všem ♥

6 komentářů:

  1. Moc hezky napsané, v tom máš pravdu. :-) Taky to tak kolikrát mám, sednu si a chci psát, ale nějak vlastně ani nevím co... Tak by to nemělo být, není to povinnost ale radost. :-) Jinak s tím psaním blogu jsme na tom podobně, taky teď vidím, jak je život pracujícího jiný, ačkoli dřív jsem si myslela, kolik toho vlastně nemám. :-D

    Lucka z Seriouszone

    OdpovědětSmazat
  2. Ten vítr byl opravdu šílený, až jsem se bála vylézt z baráku. Každopádně jak sama píšeš, zítra už to bude snad za námi :))

    OdpovědětSmazat
  3. Já jsem kvůli tomu větru raději zůstala u rodičů a nikam nešla. Snad už to zítra bude lepší. Jinak máš naprostou pravdu.
    Povídání nejen o kosmetice

    OdpovědětSmazat
  4. Ať je bouřka nebo vítr stejně musíme chodit do práce. A rozhodně s tebou souhlasím, pracuji a na blog už nemám tolik času jako kdysi a tak články vychází až když mám chuť. :)
    Vítejte u Mišky

    OdpovědětSmazat
  5. V tých slovách som sa našla. Presne, treba vždy robiť hlavne to, čo nás napĺňa. :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětSmazat
  6. Pravda pravdoucí. Občas se k něčemu nutím než mi dojde, že to přeci dělat nemusím.
    Bydlím v UK a vítr a děšť tady udeřil opravdu ve velkém, ale zrovna vyšlo slunce a je to příjemná změna po těch bouřích a padajících stromech okolo.. Mám ale tušení, že to moc dlouho nevydrží :D

    OdpovědětSmazat